Výcvik

10.07.2009 17:43

  - Štěně je důležité nepřetěžovat alespoň do čtyř měsíců věku. Svaly ještě nejdou řádně vyvinuté a příliš pohybu by mohlo škodit. !!!!!!!!!!!!!!!!

  -Se štěnětem by jsme poprvé měli jít ven mezi ostatní psi po 4 měsících věku. To znamená po všech řádných očkování , které pejsek musí mít.

  -Musíme myslet na to, že štěně je jako dítě, proto nemáme důvod ho za nic trestat, je to zbytečné a poté to vyvolává nežádoucí efekty. Když pejsek něco zničí, není to jeho chyba, ale jeho majitele, který měl věc zabezpečit, před zničením. Zbytečné trestání může u psa vyvolat různé poruchy a špatnou výchovu ( bázlivost, agrese,.....). Stejně tak jako nějaké máčení čenichu psa v loužičce a pod,. . je úplná hloupost, psa tím akorát ponižujeme (v přírodě mu to taky nikdo nedělá), nad vším co děláme musíme přemýšlet a to včas !!!! Dále zakazovat psu chodit do postele a pod... z důvodu autority, je také hloupost, psovi zakazujeme lézt na postel, gauč a pod... pouze z důvodu, že nechceme aby se pes na tento nábytek učil chodit. Dále musíme umět pracovat s hlasem, a to sice tak, že nemá cenu ječet jak na lesy, ale umět intonovat. Pokud pejska chválíme, tak by to mělo být vyšším hlasem a radostně. Pokud psovi říkáme nějaký zákazový povel, nebo i povel jako takový, tak musíme povel říct důrazně a jasně !!!! Pes bude reagovat na naší intonaci, pokud chceme říct povel ,,ne" tak ho nemůžeme říct stylem... ,,dělej si vlastně co chceš"

Musíme myslet na to, že co psovi jednou zakážeme musíme si za tím stát a ne mu něco jednou dovolit a poté zakázat.

Další hloupostí je psu brát žrádlo od ,,huby" z důvodu podřízenosti, tím akorát získáme to, že pes se vše bude snažit rychle sežrat...což může vést k žaludečním obtížím. Jediné, co můžeme štěně učit od mala je mu do misky jednou za krmení sáhnout, jen aby jsme předešli budoucímu vrčení, když se přiblížíme k jedícímu psu a pod... pes pozná, že mu nic nehrozí, že mu jídlo nevemete....

 

Když jsme s pejskem na procházce první co potřebujeme z poslušnosti bývá přivolání. S pejskem je lepší to před procházkami mimo domov trénovat na zahradě ještě než půjdeme.

Na tento výcvik platí pravidla :

 Nikdy štěně nehoňte , může se stát , že pak při povelu ke mně štěně před vámi začne utíkat , a to z mnoha důvodů - bude si myslet že si s ním chcete hrát , bude se vás bát., ......Jestliže při povelu ke mně nepoběží k vám , je nejlepší začít utíkat směrem od štěněte. Štěně se lekne že ho necháte samotné a rozběhne se k vám , poté musí následovat odměna a pochvala , ale určitě ne trestání nebo nadávání , že pejsek nepřišel hned. Máme li pořízenou píšťalku , můžeme zároveň s povelem přidat dvě krátká zahvízdnutí , které znamená ke mně. Po nějakém čase bude štěněti stačit pouze povel píšťalkou.

Štěně nikdy nesmíme stresovat , prototže by se při návratu začalo schovávat. Naopak je důležité hodně chválit. (zase, ale s mírou, aby se vás pes naopak nebál)

Venku by se měl pejsek potkávat i s ostatními psi z důvodů socializace ( aby poté nebyl agresivní , nebo bázlivý). Musí se ale dávat pozor, aby nepřišel do kontaktu s nepřátelskými psi, aby se poté naše štěně nezačalo bát ostatních psů ( je dobré se včas potkaného majitele zeptat jak jeho pejsek reaguje na cizí psi)

 -Při výcviku štěně hodně odměňujeme , cvičíme krátce a s přestávkami!!!!! (jinak psa odradíme). Účelem je, aby se štěně na výcvik těšilo. V pauzách mezi výcvikem je dobré si se štěnětem třeba pohrát.

Další důležitou věcí je , aby si štěně už od malička zvykalo na obojek s vodítkem.  

 

Přivolání na šňůře :

Při učení přivolání, musíme myslet na to (ostatně,jako při všech povelech), že pes zpočátku neví co po něm chceme, a naším úkolem je mu to vysvětlit. Nejdříve by měl být vysloven povel ,,ke mně" a po 1-2 vteřinách teprve škubneme stopovací šňůrou. Takže vždy nejprve povel a poté škubnutí.(aby byl dán čas, než pejskovi dojde, co po něm chceme). Pejsek totiž není trestán za to, že třeba něco očmuchává, nebo si hraje se psem, ale za to že neuposlech povel. Takže vlastně škubnutí šňůrou je potrestání za neuposlechnutí ,,ke mně". Velkou chybou je (což dělá hodně lidí), že nejdříve škubají a poté až volají a nebo najednou, což je špatně !!!!

 

                            

 Chůze u nohy:   Mějte psa u levé nohy, pomocí pamlsku či hračky ště ně vyzvěte (povelem) , aby vás následovalo. Pokud pejsek půjde s právně u nohy pochvalte ho a dejte mu pamlsek. Potáhne li pejsek dopředu, jemně ho zastavte s povelem ( k noze) - poté pejska posaďte opět k noze a začněte znova. Během častých , ale krátkých lekcí , žačněte měnit tempo a začněte dělat obraty a měnit směry.

 

Aport:

U štěňat, je výhodou využít jejich štěněčí hry. Hlavní je dodržovat jednu věc: mít rozdělené předměty na aport a jako hlačky. Předmět na aport (dummy) používáme jen na aportování, nenecháváme ji pejskovi, aby sis s ní hrál a okusoval jej a pod.... Zatímco s hračkami si může dělat co chce a můžeme jej použít i jako odměnu.

Aport (tzv. po dobrým) : pejska navnadíme na aport, tím že mu jej ukážeme , dáváme mu jej před mordu (tlamu) a následně hodíme s povelem ,,aport" jen co jej pejsek uchopí, začneme na něj radostně volat popřípadě před ním couvat. Chceme, aby nám aport dal do ruky, a poté hned odměníme.  Vždy zopakujeme max 3x a dáme pauzu. Vžádném případě pejska, který drží aport, nehoníme a pod... pejsek by si myslel,že si chceme hrát a je těžší to poté napravovat.